Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Moje pozdní studium

8. 11. 2016 19:39:05
Ve svých 48 letech jsem rozhodl, že si udělám maturitu a to se svým synem, aby měl příklad, že to jde. A takhle to dopadlo.

Moje studium - maturita

Když mně bylo čtyřicetosm let, rozhodl jsem se jít svým synúm příkladem a přihlásil jsem se na SOUŠ Pardubice ještě s jedním ze svých synů, druhý se nenechal zviklat. Byl jsem starší než pan ředitel školy, všichni vyučující se divili co tam dělám, zkrátka nechápali, zřejmě si říkali, že jsem blázen v tomhle věku studovat. Ale já se nedal. Třída se skládala z asi třiceti žen a nás, tří mužů. Tady musím podotknout, že tohle složení se mně velice líbilo. Obor se jmenoval "Podnikání v technických oborech"

Nejprve ze všeho jsem zjistil, že už neumím psát psacím písmem, dlouhá léta jsem totiž používal jenom hůlkové písmo a to jaksi při ruštině nešlo moc dobře použít. Hned první domácí úkol z ruštiny mně zabral osm nočních hodin práce, přitom se jednalo jenom asi o tři stránky sešitového formátu.

Nejvíce mě tam bavila psychologie a marketing, práce na počítačích a matematika a z češtiny slohy. Chemie byl průšvih, tam jsem zvládal tak maximálne Mendělejevovu tabulku prvků. Ala paní učitelka byla velice shovívavá a nenechala mě propadnout. Účetko bylo podvojné, pro naše malé podnikání vlastně nepoužitelné, ale ať tak nebo tak, obzory to rošířílo.

Na účetko jsme měli paní inženýrku (jméno už jsem zapomněl) a její výklad byl strašně rychlý, nestačil jsem si vůbec dělat poznámky a to jsem nebyl sám, kdo nestíhal. A tak jsem se přihlásil a říkám paní přednášející, že s jejím výkladem neudržím tempo. A víte co mně odpověděla? Že můžu být rád, že udržím moč. No vážení, ve mně by se krve nedořezal. Tři měsíce mně trvalo než jsem tu její nevhodnou reakci rozchodil, chtěl jsem s tím seknout, s tím slavným studiem.

Ale musím říci, že po nějaké době jsem zjistil, že se mně lépe učí než na začátku studia, zkrátka tomu mozku ta dřina prospívala. Když se na to dívám s odstupem, jsem rád, že jsem tuhle životní anabázi podstoupil a vřele ji každému doporučuji.

Můj syn to vzdal, po prváku jsem pokračoval sám, takže původní záměr se trochu vymkl, ale co se dá dělat. Ne že by na to neměl, ale ten zastaralý způsob vyučování mu neseděl a vlastně ani ten obsah studia. V dnešní době informačních technologií si myslím, že by se mohlo vyučovat daleko poutavěji, třeba pomocí videí. Nejvíce mě štvalo třeba v češtině, že nám nikdo neřekl co všechny ty slavné osobnosti naší skvělé literatury byli vlastně za lidi. To, kolik děl a jakých, to jsme se museli nadřít, ale jací to byli lidé ve svém soukromém životě nám prakticky nikdo neřekl. Myslím, že kdyby tohle někdo z vyučujících znal a přednášel, bylo by to o hodně poutavější a zapamatovatelnější.

Za tři roky dřiny jsem odmaturoval, sice jsem zatím většinu nabytých vědomostí nevyužil, ale to je můj problém. Vlastně jsem tam zjistil, že studovat se dá v každém věku a vo tom to je.

Ahoj čtenáři a studuj taky - cokoli. stojí to za to udržovat mozek v akci.

Autor: Miroslav Znamínko | úterý 8.11.2016 19:39 | karma článku: 6.92 | přečteno: 132x

Další články blogera

Miroslav Znamínko

Jak jsem se rozhodl být presidentem

Naši ústavu moc neznám, jediné co si pamatuji ze školy je, že presidentem může být vlastně každý z nás, jedno ze základních pravidel je, že musí být starší osmnácti let. To už velice dávno splňuji.

10.11.2016 v 20:42 | Karma článku: 6.18 | Přečteno: 104 | Diskuse

Miroslav Znamínko

Jak jsem se nechal napálit

Odstěhoval jsem se na Rychnovsko za prací, za novým životem. Bouchli ve mně na stará kolena saze a tak jsem se rozhodl zásadně změnit svůj život a tento článek by měl pomoci ostatním, aby se nenechali napálit jako já.

10.11.2016 v 4:37 | Karma článku: 8.94 | Přečteno: 224 | Diskuse

Miroslav Znamínko

Moje platonická láska Olga Lounová

Začalo to shlédnutím pořadu Všechnopárty pan Šípa na youtub a hned potom jsem uslyšel píseň "Jsem optimista" od Olgy Lounové. A tak jsem si zamluvil lístky na muzikál M. MIA v Kongresovém paláci Praha. Já se platonicky zamiloval.

8.11.2016 v 20:44 | Karma článku: 10.47 | Přečteno: 584 | Diskuse

Další články z rubriky Miniblogy

Lucie Gavendová

Prokletí hvězdných dětí

Nevím kdo jsi, nevím, kudy vedou tvé kroky a nevím jak se vypořádáváš s běžností všedního dne. Jediné co vím, že tam někde jsi. Že v tom nejsem sama. Že to nejsem jen já, kdo čeká na zázrak. Nejspíš je to tak. Jsme děti hvězd.

17.9.2017 v 16:32 | Karma článku: 6.57 | Přečteno: 265 | Diskuse

Jana Mrázková

Celková bilance: ztráta sebevědomí, iluzí a tří kil živé váhy

Zcela dobrovolně jsem se ocitla na brigádě u Billa. Cílem byl kontakt s lidmi a taky nějaká ta koruna k důchodu. Po šesti šichtách jsem si zadělala na zánět žil, fyzicky a psychicky se roznemohla.

13.9.2017 v 22:19 | Karma článku: 12.88 | Přečteno: 256 | Diskuse

Věra Mrhačová

25. Určitě měla přes obličej dotyčného trenýrky

Dneska odpoledne jdu na poslední přednášku o péči o novorozence, abych nedržela miminko hlavou dolů, zvlášť u koupání je to údajně hrozně nebezpečný.

11.9.2017 v 17:44 | Karma článku: 8.67 | Přečteno: 233 | Diskuse

Jana Mrázková

Jak se hledají peníze?

Nevím. Ale ministr financí, potažmo jiní ministři ve svých rezortech je hledají imrvére. jak veřejně tvrdí.

9.9.2017 v 23:23 | Karma článku: 8.98 | Přečteno: 166 | Diskuse

Pavel Kamas

Velmi stručná historka z dnešního rána

Jak složitě lze sdělit něco úplně jednoduchého a ještě k tomu nepochopit, že to není důkazem vysokého intelektu?

9.9.2017 v 9:15 | Karma článku: 11.01 | Přečteno: 331 | Diskuse
Počet článků 8 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 174

Miroslav Znamínko 28.2.1957 Vyučený autoklempíř, absolvoval jsem vojnu u pohraniční stráže, oženil jsem se, dvě děti, řidič kamionu, vrtař studní, OSVČ, demolice destrukce objektů (nikoli mezilidských vztahú), pojištovací zprostředkovatel, absolvent maturity, vrátný, automechanik, autoklempíř, servisní technik Staropramen, vyznavač Bernarda, servisní technik ( ledníčky, chlazení, klimatizace, pračky), kameník, prozatímní samozvaný president naší rodiny.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.