Jak jsem se nechal napálit

10. 11. 2016 4:37:21
Odstěhoval jsem se na Rychnovsko za prací, za novým životem. Bouchli ve mně na stará kolena saze a tak jsem se rozhodl zásadně změnit svůj život a tento článek by měl pomoci ostatním, aby se nenechali napálit jako já.

Celý můj odchod z bývalého prostředí, kde jsem přestával být sám sebou měl dlouhodobou předehru. O tom napíši někdy jindy, tedy snad. Teď Vám chci popsat včerejší události okolo mého posledního zaměstnání ve firmě Simoldes Plasticos v Lipovce mezi Rychnovem na Kněžnou a Solnicí (trvalo pouze sedm dní), ale i tak si myslím, že bych za to měl dostat nějakou odměnu.

Dostal jsem se tam přes firmu, jež zprostředkovává práci. Nastoupil jsem 3.11.2016 a musím říci, že jsem byl unešen tím, jak mne přijali. To zkrátka nemělo chybu, moderní hala čerstvě postavená, všude čisto, uvařili kávu,podali vodu, posadili mne v kanceláři, kde jsem čekal na přijetí přímo panem ředitelem Herbertem Venturou, kdo šel okolo mně okamžitě podával ruku na pozdrav. U našeho jednání musel být přítomen tlumočník, pan Ventura je portugalské národnosti. Měl jsem zastávat funkci operátora výroby (skladník) a tak se taky stalo. Hned po přijetí jsem nastoupil na zásobování vstřikovacích lisů granulemi, naučil jsem se rozeznávat jednotlivé šarže granulí, jež jsou polotovarem pro budoucí výlisky automobilových dílů, naučil jsem se jezdit se zásobovacím vláčkem, to mě moc bavilo, ve volnějších chvílích jsem poklízel pracoviště zametáním abych se nenudil.

Druhý den jsem již jezdil s vysokozdvižným vozíkem a s retrackem, zakládal jsem materiál do vysokých regálů, třídil, polepoval čárovými kody, rozbaloval přijatý materiál z kamionů, nakládal kamiony nebo je vykládal. Zatím jsem pracoval bez zimních ochranných pomůcek (byla mně přidělena pouze jedna mikina, dvě trika a pracovní boty, v nichž se neuvěřitelně kazila noha (boty z umělý hmoty). Venku byla docela zima a tak jsem místy docela vymrzl. Nebylo pro mě místo na šatně, převlékal jsem se na parkovišti. To všechno jsem bral, říkal jsem si, že se to zlepší.

Ale co mě přivádělo k údivu bylo to, že jsem začal pomalu zjišťovat, že prostory určené k manipulaci a skladování materiálu jsou nedostatečné. Díky tomu vznikala spousta vícepráce, velel mně kde kdo a dostával jsem další úkoly, přestože jsem nestačil dokončit předešlé. Samozřejmě jsem nebyl tak rychlý jako zkušení pracovníci, ale snažil jsem se jak nejlépe jsem dovedl.

Zatímco já pracoval třeba na vykládce kamionu venku na dvoře, hledal mě mistr na hale. Anebo opačně,začal být nepříjemný a jednou mně dal za úkol, abych našel tu a tu krabici pomocí jejího identifikačního kodu. Vůbec neupřesnil ve kterém sektoru by se mohla nacházet, jenom řekl:" Máš na to deset minut!" No zkrátka mazec!

Za dva dny jsem dostal identifikační kartu k registrování docházky. Poctivě jsem každé ráno zaznamenal svůj příchod, po práci odchod. Pomalu jsem se začal zdokonalovat v práci na ještěrce a retracku, šlo mně to a hlavně mě to bavilo, mám rád fungující moderní techniku.

Poslední den mé práce (11.10.) jsem dostal za úkol převozit z haly na dvůr dva kamiony prázdných beden a stohovat je venku na sebe po šesti. V šest jsem sedl na vysokozdvižný vozík a slezl jsem v devět promrzlý na kost. Zašel jsem na kantýnu dát si horký čaj a hned jsem dostal od podřízené mistra za úkol vyložit další kamion. Dal jsem se do práce a najednou se objevil mistr a seřval mne kde se flákám. Něco ve mně ruplo. Řekl jsem mu, že jestli má pocit, že málo pracuji tak že já tam nemusím být. Poslal mě na osobní ať dám výpověď. Sebral jsem se a šel, šikanovat se nenechám, na to jsem dost starý. Teď po měsíci se začala zajímat agentura o moji pracovní docházku a to proto, že moje elektronická docházka vykazuje pouze sedm hodin za těch sedm pracovních dní co jsem odpracoval a že se s tím nedá nic dělat. Týden jsem dřel jako vůl a teď tohle! Teď už vůbec nelituji, že jsem to vzdal. Na tuto firmu pasuje jedno staré české pořekadlo a to zní:" Navrh huj a vespod fuj!" Dostanu za týden poctivé práce zaplacen jeden den, prodělek je taky kšeft. Drahocenná zkušenost. Howgh!

Autor: Miroslav Znamínko | čtvrtek 10.11.2016 4:37 | karma článku: 10.02 | přečteno: 234x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Miniblogy

Ondřej Flégl

Hnutí lhářů, ANO, zneužilo manželství pro všechny a bodlo liberály do zad

Kratičké pokračování mého dřívějšího článku, které popisovalo bezpáteřní, bezhodnotový oportunismus hnutí ANO. Zajímá mě, kdy asi zradí seniory? Ale počkat, to už vlastně udělalo, jak popsal Ústavní soud v případu důchodů.

29.2.2024 v 12:12 | Karma článku: 10.51 | Přečteno: 386 | Diskuse

Zdeněk Pokorný

Cenzura a její vliv na idnes ....aneb dobrá práce cenzury.

Je to zvláštní, kdysi a je to už dávno, bylo idnes nejčtenější ...nevěříte, jak říkám, už je to dávno....před dobou kdy lidé mohli říkat svůj názor. ....ostatně jsou to jejich prachy, čtenost a rozmanitost názorů není vhodná že

4.2.2024 v 11:11 | Karma článku: 21.98 | Přečteno: 446 | Diskuse

Horst Anton Haslbauer

Další z mé knihy Ruksak, legrace, erotika a smrt

Celá ta sranda začala 26. července 1939 po sedmé hodině, když mě maminka konečně vypustila ze svého lůna. Už bylo na čase, i když si stěžovat nemohu - po celých těch devět měsíců bylo o stravu a střechu nad hlavou postaráno -

6.1.2024 v 10:51 | Karma článku: 9.64 | Přečteno: 125 | Diskuse

Miloslava Cejpková

Už jste měli odvahu vlézt po svátcích na váhu?

Já jo, ale protože si už dlouhá léta vedu statistiku, kolik to háže, byla jsem tak zbabělá, že jsem z ní raději honem odskočila, než byla ta příšerná cifra jasná. Kombinace ekonoma a celoživotního cvalíka je vražedná...

6.1.2024 v 0:37 | Karma článku: 11.90 | Přečteno: 179 | Diskuse

Alina Čertilina

Onkologie II

Málokdy se dá jednoznačně určit hranici mezi pacientem který otravuje a bezdůvodně vysává zdravotnický systém a člověkem který má vážné onemocnění v začátečné fáze

30.12.2023 v 17:56 | Karma článku: 5.76 | Přečteno: 131 | Diskuse
Počet článků 8 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 185

Miroslav Znamínko 28.2.1957 Vyučený autoklempíř, absolvoval jsem vojnu u pohraniční stráže, oženil jsem se, dvě děti, řidič kamionu, vrtař studní, OSVČ, demolice destrukce objektů (nikoli mezilidských vztahú), pojištovací zprostředkovatel, absolvent maturity, vrátný, automechanik, autoklempíř, servisní technik Staropramen, vyznavač Bernarda, servisní technik ( ledníčky, chlazení, klimatizace, pračky), kameník, prozatímní samozvaný president naší rodiny.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...