Miroslav Znamínko

Jak jsem se rozhodl být presidentem

10. 11. 2016 20:42:58
Naši ústavu moc neznám, jediné co si pamatuji ze školy je, že presidentem může být vlastně každý z nás, jedno ze základních pravidel je, že musí být starší osmnácti let. To už velice dávno splňuji.

Takže jsem ze všeho nejdříve s tímto plánem seznámil rodinu, aby na to byla připravena. Manželka byla jako první, komu jsem se s tímhle plánem svěřil a když jsem viděl její reakci, myslel jsem, že na mě zavolá policii nebo Chocholouška. Ona je pedagog, k tomu ještě speciální. Její reakce byla přiměřená situaci, prohlásila mě za blázna. Ale já nelenil a hned jsem jí začal vysvětlovat, že sice chci být presidentem, ale presidentem naší rodiny. Stejně tohle vysvětlení nepomohlo, ani ten fakt, že mohla by mohla být první dámou. V jejích očích jsem nadále blázen. tahle neřešitelná situace trvala asi rok, ale já na té myšlence pracoval dál. Ona mezitím uvědomila všechny mé příbuzné, jak jsme se setkávali při různých rodinných akcích. A představte si, že ostatním členům rodiny se tenhle nápad líbil, tím myslím syny, vnučky, synovce, sestry atd.

Bude to asi vypadat takhle. Uspořádám volby, nejlépe u příležitosti nějaké oslavy, třeba moje šedesátiny by se k tomu účelu docela hodily. Nebude chybět volební urna, vnučka slíbila, že ji vyrobí z krabice od bot. Na té oslavě bude mít možnost každý z rodiny kandidovat na tuto funkci. Zároveń bude mít možnost přednést svým voličům, jak si vlastně to vládnutí představuje. Nejdříve odhlasujeme volební pravidla a ty už mám vymyšlené.

Dospělí nad osmnáct let budou mít jeden hlas, ale pozor, tady u těch voleb budou moci hlasovat i nezletilí a ti budou mít přepočítávací koeficient, čím mladší dítě, tím více hlasů bude mít. Koeficient bude také předmětem hlasování. Mám to zmáknutý, děti budou volit blázna, tím moje šance na vítězství vzrostou. Jo a volby budou tajné.

Já svým voličům slíbím, že svoji funkci budu vykonávat bez nároku na odměnu. Nebudu potřebovat žádnou ochranku ani řidiče, do práce budu jezdit jako doposud, na kole, pěšky, na motorce nebo autem, prostě jak bude potřeba a jak to počasí dovolí. Budu dbát o blaho své rodiny, budu ji nadále spojovat, nikoliv rozdělovat, budu se snažit trpělivě řešit problémy všech mých členů rodiny navzdory větru a bouři, budu pomáhat jako doposud podle svého nejčistšího svědomí a vědomí. Budu dbát o jejich zdraví, ale i o svoje, možná, že jim odpřísáhnu i konec s kouřením (to by měla asi největší radost moje tříletá vnučka Gábinka (ta mě neustále říká:" Dědoušku nekuš, budeš nemošnej!" Co ještě takhle mohu slíbit? Snad jsem to už vyjmenoval všechno, musím si to asi dopředu trochu hodit na papír i když řeč z patra je asi přesvědčivější.

Takže teď už zbývá jenom to bláznovství uskutečnit a já jsem už rozhodnutý. V únoru mně držte palce, jdu do toho!

Autor: Miroslav Znamínko | karma: 7.04 | přečteno: 113 ×
Poslední články autora